Právě připojeni - hostů: 46 
naves-01.jpg

Historie

Mistřice / Javorovec

Mistřice

Podle názvu ves lidí Mistrových, leží východně od Uh. Hradiště na návrší. Železniční stanice Uh. Hradiště, pošta, matiční a zdravotní obvod a fara Bílovice.

Názvy obce

Mysteriz
1247
Mistricz
1301
Mistricz
1522
Mistržicz
1670
Mistřitz
Mistřice
1846
Mistřice
1924

Názvy tratí:

Padělky, Oujezdy, Za humny, Za žleby, Žleby, Příčky, Hlubočky, Bukovina, Kuchyňka, Kyzlov, Doubrava

mistrice_mapa_histor01Roku 1247 tu vlastnil zboží Hynek z Mistřic, čímž je dosvědčena prvá zpráva o obci a v roce 1300 jiný Hynek z Mistřic; později osada náležela dvěma vrchnostem; jednou z nich byli Kuželové z Žeravic; v roce 1376 Ježek Kužel držel dvůr a zboží v Mistřicích a půl Javorovce, v letech 1406 - 1415 se psal tu Janáč z Bílovice a z Mistřica v roce 1412 Ondřej a Lovek bratři z Mistřic; Jiřík z Mistřic odevzdal v roce 1481 Kuželovi z Žeravic dvůr. Tři lány a tři podsedky v Mistřicích a pět lánů v Javorovci, což v roce 1505 Arnošt Kužel z Žeravic předal městu Uh. Hradiště.

Druhou část Mistřic a Javorovce a Včelary vlastnil v letech 14061412 Jaroslav ze Šternberka na Veselí, který předal tvrz své manželce Kunce z Michalovic. V toce 1482 koupilo část Mistřic, patřící Mikuláči Václavu z Vojslavic, město Hradiště a začlenilo je do svých statků. Zdejší tvrz ztratila za nové městské vrchnosti funkci panského sídla, a proto zanikla. Pozůstatek někdejší tvrze, tvrziště zvané Val nebo Hrádek, se rozkládá dodnes na severovýchodním okraji obce. Zdá se, že na vyšším kopečku stávala vlasní obytná budova tvrze, kdežto na nižším byla hospodářská stavení; byla vybudována z pálených cihel na základech z místních pískovců, jak zjistil R. Snášil.

Podle městského urbáře z roku 1678 město z vesnice odebíralo drobné dříví osikové a hrabané z lesa "Kuchyňka". Z druhého lesa zvaného Kychov se bralo dříví pro pivovar. V háji, kde se žalud rodí, se pásl černý dobytek, což vynášelo městu 20zl. Dorůstající les tzv. Boří, byl vyhrazen městu. Les "Doubravu", kterého užívali Mistřičtí, vyklestili a promněnili ve vinohrady, z nichž byli povinni odvádět městu desátky.

Robota jim byla určena i dobově, to jest 7 hodin ráno do 6 hodin třikrát týdně koňská, dvakrát pěší. V čase senoseče byla povinna z každého čtvrtlánu robotovat jedna osoba. Chmele museli odvádět 10 měřic zejména hofeři, kteří týdně robotovali 1 den: rovněž byli povinni dostavit se na hon.

Po svátcích byli poddaní povinni odebrat 2 bečky městského piva a při obnově rady 2 vědra vína. Za primátora Křivosudského se sedláci z obce zbouřili a vytáhli proti městu, když jeden jejich sirotek byl protiprávně vzat do dvora Hamberku.

Koncem 17. století měla obec rozlohu 9 lánů 23 achtelů; na platu odváděli poddaní celkem 66 zl. 2 gr., na naturaliích 113 slepic, 14 kop 54 vajec a 4 zajíci.

Těžké zkoušky na obec dolehly zejména při vpádu Bočkajovců v letech 1604 –1605, v roce 1643 při švédském vpádu, v roce 1663 při vpádu Tatarů a pak v roce 1683 a 17041706.

Podle lánového rejstříku v roce 1674 se tu shledalo 9 lánů 23 achtelů, v obci bylo 32 osídlených domů, 14 nově osídlených a 3 staré domy byly pusté; to ukazuje, že po švédském pádu tu bylo 17 pustých domů, čili téměř jedna třetina vesnice byla pustá. Nově bylo obděláno 207 měřic I. třídy a 104 měřice II. třídy, starých pustých bylo 54 měřic; vinařskou tradici naznačovalo 34 vinohradů.

Podle terezíánského katastru bylo v obci 1601,3 měřice orné půdy, 16,1 měřice zahrad, 69,3 měřice pustin, 59,5 měřice pastvin, 35,2 měřice vinohradů, z luk 108 fůr sena a 166 fůr otavy, 447 měřic lesa a v obci bylo 11 chalup, které byly známkou pokračující sociální diferencie. Na robotách bylo povinno 42 půlláníků robotovat dvěma konmi jeden den, 3 zahradníci jedním pěším 2 dny v týdnu, čili robotou bylo povinno 72 poddaných. Podle Olomoucké matriky žilo v obci 456 dospělích a 100 dětí česky mluvicích.

V roce 1843 bylo ve vesnici 330 mužů a 402 žen, to jest cekem 732 osob bydlících ve 132 domech a 189 bytových jednotkách. Z nich se 83 zabývalo zemědělstvím, 5 řemesly, 1 obojím a 100 nádeničinou; po stránce socialního složení se napočítalo 32 půlláníků s 14 až 15 j.,

V provozu byl větrný mlýn ke mletí obilí,1 hospoda a v obci stála škola; vesnici spojovaly s okolím jen střední cesty.

Katastr obnášel 921 j. polí, 1 j. luk, 30 j. zahrad, 22 j. vinic, 66 j. pastvin, 84 j. vysokého lesa, 195 j. nízkého lesa, celkem 1319 jiter.

Vinářství tu kvetlo nadále i přes potíže minulého století, neboť ještě v roce 1900 se tu shledalo přes 7 ha vanic; vinohrady se stále obnovovaly.

Obecní katastr čítal v roce 1900 celkem 824 ha, z nichž připadalo 677 ha na pole, 0,38 ha na zahrady, 7,16 ha na vinice, 0,91 ha na pastviny, 80 ha na les; v obci bylo 121 koní, 351 kusů skotu a 328 vepřů.

Nové socialní myšlenky se v obci ujímaly velmi obtížně a nacházely živnou půdu zejména mezi chudinou, která hledala obživu před první světovou válkou v Hradišti a ve Vídni. Prvenství v obci si udržovala tradičně Lidová strana.

Ve vesnici stojí kaple Největší Trojice z poloviny minulého století.

Množství ovoce dalo podnět k založení pálenice, která po roce 1945 zanikla.

Ve třicatých letech 20. století dělnictvo a chalupníci nacházeli práci v průmyslovém Zlíně; v 90. letech minulého století několik rodin odjelo za chlebem do Ameriky.

Eletrický proud byl v obci zaveden v roce 1947.

Prvenství si v obci uchovávala strana lidová (v roce 1920 strana agrární)

Školou náležela obec do Bílovic; jako expozitura byla tu otevřena škola v roce 1908 s 34 žáky; nová budova byla postavena téhož roku. Měšťanskou školu navštvovali starší žáci v Bílovicích od roku 1920.

Javorovec byl osvobozen současně s Mistřicemi 1. května 1945 rumunskými jednotkami při tuhých bojích od Lhotky.

V roce 1948 hospodařilo ve vesnici 65 zemělských závodů, z nichž 3 byly do rozsahu 0,5 ha, 8 do 1 ha, 18 do 2 ha, 28 do 5 ha, 8 do 10 ha. Kolektivizace začala v roce 1951 ustavením JZD, které se v roce 1958 stalo většinovým spolu s Mistřicemi. V roce 1975 se stalo součástí JZD 30. výročí osvobození Československa v Bílovicích.

Obecní pečeť: hlava andílka s křídly: SIGI.COM.JABORO.1758.

Matriky: od roku 1959 (Bílovice)
Pozemkové knihy: 1729

Javorovec

Dříve samostatná obec, od roku 1960 osada obce Mistřice, se rozkládá v údolí 4,5 km východně od Uherského Hradiště v nadmořské výšce 282 m. Železniční stanice Popovice, pošta, fara Bílovice, taktéž i matriční a zdravotní obvod.

Názvy obce

Jawirník
1372
Jawornyczky
1406
Jaborowesz
1670
Jaborowitz
Jaworowitz
Javorovec
1848
Jaborovec
1915
Javorovec
1921

Názvy tratí:

Padělky, Malinky, Záhumeniska, Kazuby, Chrastě; Javorovec má zvláštní půdorys a plužinu, za každým domem na stráních jsou záhumenky.

Osada se původně nazývala různě: Jaworník, Javorníček, Javorníčky. Poprvé se připomíná v seznamu osad platících k hradišťskému mostu v roce 1372. Náležel k statku Uherské Hradiště.

V roce 1663 byla celá obec vypálena, částečně shrořeza při vpádu vojsk Rakocziho v roce 1706. Podle lánového rejstříku v roce 1671 se tu zjistilo jen 7 osedlých domů a 1 lán 36/64.

Podle terezianského katastru se tu napočítalo 254 měřic orné půdy, 5,1 měřice zahrad, 76,6 měřice pastvin, 6,2 měřice vinic, luk pro 27 fůr sena a v obci byla 1 chalupa. Byl tu vrchnostenský dvůr o rozloze 138 měřic a luk pro 48 fůr sena a 24 fůr otavy. Osm čtvrtláníků tu robotovalo třemi koňmi 1 den v týdnu a 3 zahradníci jedním pěším 1 den v týdnu, čili robotou bylo povinno 11 usedlíků. Podle olomoucké matriky tu žilo v druhé polovině 18. století 80 dospělých a 26 dětí česky mluvících.

Podle vceňovacího operátu se napočetlo v obci v roce 1843 60 mužů, 66 žen, celkem 126 osob, bydlících v 25 domech o 28 bytových jednotkách; v těchto bylo 10 zemědělců a 18 dělníků.

Počet čtvrtláníků zůstával stejný – osm o rozloze 12 – 14 jiter polí; vedle těchto tu byli 4 podsedníci a 11 domkařů s malou plošnou rozlohou.

Domky byly z části z nepálených cihel, zčásti dřevěné a kryté doškovicí. V obci byl větrný mlýn.

Z katastru připadalo 194 j. na pole, 1 j. na louky, 12 j. bylo zahrad, 36 j. pastvin, 2 j. vinohradů, 17 j. nízký les. Chovalo se 16 koní, 24 krav, 10 kusů mladého dobytka. Tamní dvůr se v minulém století věnoval intenzivně chovu ovcí. Od roku 1949 má Javorovec vyjma let 19581960 společnou správu s Mistřicemi a osamotnil se teprve v roce 1958.

Škola vznikla v rámci josefínských reforem a připomíná se v roce 1791; v roce 1843 měla svou vlastní budovu; dnešní budova pochází z roku 1893. Dnes ZŠ 1. až 5. ročník. Žáci vyšších ročníků navštěvovali školu v Bílovicích.

Z místních spolků se ustavil v roce 1943 sportovní klub, Spolek divadelních ochotníků "Máj" v roce 1941, Slovanský krúžek v roce 1948, Spolek chovatelů výstavních a užitkových holubů v roce 1942, hasičský sbor v roce 1899.

Mistřice byly osvobozeny rumunskou armádou 1. května 1945; německé vojsko ustoupilo k Napajedlům, přičemž zastřelilo jednoho občana pocházejícího z vesnice.

V roce 1949 se hospodařilo v obci 276 zemědělských závodů, znichž bylo 29 do 0,5 ha, 60 do 1 ha, 60 do 2 ha, 90 do 5 ha, 36 do 10 ha a 1 do 50 ha. Strojní družstvo založené v roce 1947 předalo dvě mlátičky do JZD, které vzniklo v roce 1951. Většinovým se stalo v roce 1959, v roce 1960 hospodařilo na 665 ha zemnědělské půdy, z níž 606 ha tvořila orná půda, 32 ha louky, 20 ha pastviny a 7 ha vinic. V roce 1975 se stalo součástí JZD Bílovice. Lesy náleží pod polesí Lhotka, lení závod Buchlovice.

Podle sociálního složení náleželo v roce 1961 1064 osob k dělnictvu, 196 patřilo k ostatním zamněstnancům, 298 k zemnědělským družstevníkům a 66 osob k jednotlivě hospodařícím rolníkům, t.j. 1624 osob.

Obec byla vybavena elektrickým proudem v roce 1946, místní rozhlas instalován v roce 1951, telefon zaveden v roce 1945. Byla provedena kanalizace, vybudován objekt MNV a požární zbrojnice, rekonstruovaná budova školy, zavedeno elektrické osvětlení; v akci "Z" vystavěna budova mateřské školy pro 60 dětí a vybudován vodovod.

Pečeť: strom vyrůstající z trávníku (za první republiky snop na trávníku, vedle něho srb a hrábě, v levo kosa a cep).

Matriky: 1659 (Bílovice)
Pozemkové knihy: 1724